Nojo,

vím, co jsem slibovala.

Už slibovat nebudu. Protože zkoumání Linuxu jsem nahradila sběrem dřeva, dohadováním o penězích a podobnými radostmi. A Doctorem Who. Nechtějte slyšet nic o DW, protože je to návykovější než heroin. A anime. Nechtějte slyšet nic o anime, protože chci utajit, že jsem ve své podstatě infantilní slépka.

PC zapnu, spustím na něm Skype, FF, OpenOffice, někdy v dobré náladě i MediaPlayer. Vše má víceméně instinktivní ovládání. Jsem tak líná, že dokonce nezjišťuji, jak se posouvají titulky! Prostě se to na něčem (MediaPlayer, VLC, Kaffeine) chytne. Když ne, tak nainstaluju ještě jeden přehrávač...a další... a pak se na to vykašlu a pustím si to ve Win v GOMu.

Vedle zvukovky se začíná hroutit i síťovka, takže nosné téma by bylo "chípající počítač žádný OS nezachrání". Jenže všechny funkční počítače jsou funkční stejně, ale hroutí se každý po svém.
Ovšem včera jsem povýšila Ubuntu na Lucid Lynx, tak si nejspíš nějaké to nastavování ještě užiju.

Dejte mi manuál a pohnu zeměkoulí

Mám Knihu! Pod trapnou záminkou, že jsem žádnou nedostala k Ježíšku (jen šperky a oděvy, já nešťastnice ubohá), jsem si zakoupila Praktickou příručku.
Nečekejte objektivní recenzi, protože s její pomocí se mi podařilo nainstalovat správný ovladač grafické karty, takže Doctor Who se mi již nejeví zeleně a přimět Skype, aby mě nejen poslouchal, ale přenášel můj hlas i osobě na druhé straně...to nebude drát...clusterů?
Na místě jsou tedy pouze nadšené výkřiky a spokojené mroukání. Navíc je knížka zjevně napsaná lidmi, zocelenými poskytovnáním rad v netových diskusích - přátelským tónem a trottelfest.
Přesně pro lamy jako já. A milovníky návodů jako já. Jenom...podívejte se na obsah. Vidíte na začátku to, co já? Chápu, že popsat na začátku instalaci vypadá logicky, ale proč o tom, že sami instalovat nemusíte, je zmínka až na straně 267?
Prudký nesouhlas ve mně vyvolalo tvrzení na straně 169, že "Po jisté době strávené prací s operačním systémem Ubuntu můžete zatoužit po přizpůsobení vzhledu či chování pracovního prostředí svým představám." Nesmysl. Po tom zatouží člověk okamžitě, když systém spustí. To se má zezačátku prodírat hvozdy neznámého operačního systému, když se mu tam navíc graficky nelíbí?
Ti, kteří si mezi čtením odskočili příručku koupit, můžou nalistovat onu str. 169. Jednak zjistí, že mluvím pravdu a jednak pod názvem "Zlepšujeme Ubuntu" (což ve mně napřed vyvolalo představu rad typu "přeprogramujte si OS snadno a rychle" a byla jsem odhodlaná celou kapitolu přeskočit, protože čtení popisu instalace mě vyčerpalo dostatečně) zjistíte, jak si můžete nastavit prostředí.
Protože jsem spoileroidní mrcha, tak vám to prozradím: Jakkoliv.
A v příštím postu budu jásat, jak hezky se to vedlo mně. Protože autoři zas nejsou tak lama-friendly, aby se takovým zásadním tématem zabývali v dostatečném rozsahu, pár poznámek na mě zbylo, aniž bych opisovala.

Proč by měl Linux chtít mne?

Patrně z čirého masochismu.

Článek Dominica Humphriese (v češtině). Nelekněte se moc, pán je odborník. Článek vznikl v prosinci 2005. Nevím, jak moc od té doby čas trhnul oponou, obecně s ním souhlasím a konkrétně mám poznámky.

"Linux není úplně stejný jako Windows." Proto si ho pořizuji.

"Linux je příliš odlišný od Windows." Pamatuji Win 3.1. Vím jak moc odlišný může být Windows od Windows.

"Kulturní šok." Lama dotazující se odborníka je v šoku neustále. My jsme na kulturní rozdíly a jazykovou bariéru zvyklé.

"Vytvořeno pro tvůrce." Nojonojo. Jenže oni i ti tvůrci chtějí mít něco praktického, pohodlného... Jako by ve Windows neexistovaly programy pro odborníky. Akorát jsou tak drahé, že si je začátečník nepořídí. V Linuxu jsou pouze dostupnější.

"Uživatelská přívětivost." Kolik školících firem se živí kurzy typu "Něco na počítači pro začátečníky"? Dokonce je to předmět ve škole. Na něco opravdu přívětivého by to nikdo nepotřeboval, ne?

"Imitace." Jsem pro. Pokud to nebudou věci, které mě na Windows vadí. Krom toho otázka originality a autorských práv je novodobá euroamerická záležitost. Ve středověku a v Číně by na vás koukali jak na blázna - když to funguje, proč to neobšlehnout?

"Uživatelská samostatnost." (Nebo jak mám parafrázovat ten poslední kus.) Hele, na Windows vás taky někdo školil a vysvětloval vám, co máte dělat. Ať už komunitně (zpruzelá kolegyně) nebo komerčně (namachrovaný školitel). Taky občas šílíte a netušíte, co dělat. Taky vám občas odborník řekne "No, to teda nevím." Nebo "Je tam chyba a nedá se s tím nic dělat." Jestli je Win systém, kde nemáte problémy (případně jsou obratem ruky vyřešeny), tak se ho držte. Já žiju s vědomím, že si problémy umím vygenerovat kdekoliv. A ty linuxové mi připadají zábavnější.

Ubuntu se vrací

spolu s mým počítačem a žvýká přitom eukalyptus.

Na začátku půlroční pauzy bylo PC předáno Opravdickému Ajťákovi. Časem jsem pochopila, že OA bude ve volném čase zvelebovat vlastní bydlení a ne cizí počítač (logické, nepostupovala bych jinak). Přesunula jsem PC k Linuxovému Guruovi, čímž jsem mu zajistila program na Silvestra a sobě Osudovou Koalu.

V bezlinuxovém mezidobí jsem rozvažovala, co světu dalšího sdělit o úžasnosti Ubuntu A poněkud pozapomněla, jaký střep je Punťa.

(To je tak, když se vás na něco zeptá odborník.
"Jak chceš pojmenovat počítač?"
"Co? Pojmenovat?"
"Jak chceš, aby se jmenoval?"
"Jmenoval? Jako třeba Punťa?"
Mimochodem, krávy ve velkochovech jména nemají, i když mi na průmyslovce tvrdila češtinářka opak. Proč počítače ano?)

Takže se nejspíš budete dozvídat, jak žít s Ubuntu, nepříliš kompatibilní zvukovkou, chcíplou DVD mechanikou a sluchátky lehce ohlodanými od potkanů.

Z lamy debilem snadno a rychle

Ještě zcela nedávno jsem věřila, že "s internetem si nerozumím, protože jsem na to moc stará" je výmluva bez reálného opodstatnění. Teď si sypu popel na hlavu, protože jsem zřejmě vkročila do věku, kdy mě začaly dosud povolné systémy nenávidět a bojkotovat.

Začalo to přeinstalací pracovního počítače, která proběhla, když jsem byla na dovolené. Po návratu jsem zatoužila přečíst si firemní e-maily a byla jsem dotázána na heslo k poštovní schránce. Hrdinně jsem popřela, že bych kdy něco takového měla. I bylo mi vygenerováno (za cenu značného osobního nasazení zdatnějších pracovníků, neboť hlavní instalátor se se mnou na dovolené vystřídal). Pět písmen a tři číslice. Prosté, osvědčené, léta fungující. Teď bohužel nefungovalo. Po několika cyklech "změna hesla - pokus o zadání - pokus o zadání - pokus o zadání - a znovu" patrně zúčastnění pochopili, proč jsem to heslo neměla. Byli příliš zdvořilí, než aby mi to řekli do očí, ale stejně.

Večer jsem přišla domů a rozhodla se nainstalovat si do Ubuntu emulátor Windows. Po instalaci nešel spustit a Ubuntu se tvářilo velmi zamyšleně. I uvědomila jsem si, že nemám stažené aktualizace a klikla na aktualizační ikonku. Ubuntu se tvářilo stále více zamyšleněji. Jinou aktivitu nevykazovalo. Po pár desítkách minut jsem usoudila, že jediná cesta ke spáse vede přes IT Crowd aneb "zkoušeli jste to vypnout a zapnout". A přestalo mi fungovat přístupové heslo. Jediné, co jsem z PC vydolovala, byla zpráva, že nejsem tak blbá, že bych zapomněla heslo, ale tak blbá, že jsem sekvencí vhodně načasovaných činností porušila soubor, ve kterém je heslo uloženo. Chabá útěcha.

Mezikrokem bylo zapomenutí hesla k ekonomické databázi. Kupodivu mi neposlali nové s komentářem "vidíš, mělas poznámky k fungování našeho úžasného systému a teď zapomeneš heslo". Asi mají přísnou firemní policy.

Pak jsem změnila heslo firemní datové schránky. Divíte se, když Česká pošta výchozí hesla místo náhodného generování nejspíš opisuje z komixů? #?@**#
Aštar Šeran by ze mně asi radost neměl, ale začínám toužit po implantovaném čipu - číslo bestie sem, číslo bestie tam. Protože zaregistrovat si otisk palce, stoprocentně si ho další den uříznu.

Stěhování souborů

(aneb Stvořen ve Windows, funguješ na Linuxu)

Při přechodu na Linux se naskýtá otázka "A co ty moje soubory, které jsem si pracně vytvořil/stáhnul/jinak získal ve Windows? A co mé oblíbené aplikace?" Linuxáci si jsou kupodivu vědomi, že někteří pobloudilci nepoužívají Linux od počítačové kolébky. Jejich systém si s často používanými Windows formáty většinou poradí. Pokud ne přímo on, tak nějaký program určitě.

Konkrétní příklady:

MS Office (Word, Excel, PoverPoint, Acces) vyměníte za OpenOffice. OpenOffice 2.0 mě sice při každém uložení do formátu .doc, .xls atd. upozorňuje, že v této formě nedokáže zachovat všechna formátování, ale zatím jsem problémy nezaznamenala. Co se Wordu a Excelu týká, jsem osoba na formátování nenáročná a PowerPoint v podstatě nepoužívám, takže fajnšmekři změnu kvality poznat můžou - nevylučuji. Otevřít a dále upravovat v každém případě možno. Uložit ve Windows-friendly formátu také. Navíc OpenOffice si můžete stáhnout a nainstalovat i do Windows, takže je můžete před přesunem na Linux okouknout a vyzkoušet nasucho. Informace z OpenOffice webu: nová verze umí otvírat i zhůvěřilé XML soubory (.docx, .xlsx apod.)! Chcete-li oslnit nadřízeného, kterému "nějakej vůl zas poslal ten blbej formát a on to honem potřebuje otevřít", stáhněte si OpenOffice!

Webové prohlížeče: Microsoft Internet Explorer vám nepoběží, ale normální prohlížeče jako Firefox nebo Opera fungují pod Windows i pod Linuxem. Určitě jich tak funguje víc - zkontrolujte svůj oblíbený :)

MP3 a vůbec zvukové/hudební soubory lze spustit v řadě přehrávačů. Můžu sem napsat nějaké názvy (třeba Amarok), ale na co vám to bude. S hanbou přiznávám, že mně teď MP3 nejdou. A jsem líná se v tom hrabat, protože nejradši mám stejně ticho - hudbu bláznů. A youtube funguje, tak co. Někdy v blíže neurčené budoucnosti hodlám zákeřné zvukové soubory pokořit a o svém vítězném tažení sem napsat. Ale kdy to bude, nikdo neví.

Video soubory - viz předchozí odstavec. Omezuji se na konstatování, že filmy za pade, kvůli kterým si i noviny koupím, jdou v pohodě. Soubory .avi a podobné vyžadují kodeky, které jsem ještě nenašla. Však ono to jednou přijde.

Pro prohlížení obrázků a fotek existuje prohlížeč Eye of Gnome a pro úpravu GIMP Image Editor.

ICQ, Jabber, IRC a další kecálci fungují například v Kopete. Existuje i řada dalších klientů (třeba Licq) a pro ICQ lze v případě nouze použít ICQ2GO.

Skype má jednoduše nainstalovatelnou Linux verzi (čti: zvládla jsem to sama a napoprvé).

Výše uvedený výčet je orientační a slouží spíš k uklidnění. Praktický návod na pro lamy: Seznam programů a vzorek souborů se svými oblíbenými příponami si před instalací připravte a pak požádejte svého šamana, aby je pod Linuxem rozchodil.

Některé specifičtější programy (třeba na tvorbu rodokmenu, na zapisování kuchařských receptů, vedení domácího účetnictví) samozřejmě tak úplně lehce nepřevedete. Zvlášť pokud používají nějaké "svoje vlastní" přípony souborů (přiznávám, že přípona .rcpt mě fascinuje - hebrejština se vrací!). Nezbývá než zkusit data exportovat do nějaké obecně přijatelné formy (u účetnictví třeba .xls) a pak je v Ubuntu zkusit nasypat do účetnictví linuxového. V horším případě přesypat ručně. Případně mít kus dat ve Windows a kus v Linuxu. A občas zajít do Windows na návštěvu. Aspoň budete mít srovnání.

Co potřebuje lama k pobytu na Linuxu

Hlavně ten Linux.

Vhodný Linux pro lamy je Ubuntu. Potvrzeno z více stran. Jinou distribuci jsem nezkoušela, hlavně proto, že pokus o nainstalování Fedory proběhl neúspěšně. Takže si spokojeně přežvykuji na Ubuntu a všechny moje linuxové zkušenosti se týkají Ubuntu, pokud není výslovně uvedeno jinak. Přesněji řečeno, po zapnutí počítače mi naběhne modrá obrazovka Kubuntu a když se přihlásím, objeví se hnědé Ubuntu, takže mám asi křížence, ale to my lamy neřešíme.
Původně jsem měla mít Kubuntu, "protože má cool emulaci Vist". Kombinace vistovského ovládání a mořské nemoci z modrých vlnek na desktopu mě donutila skrývat se zbaběle ve Windows XP a poté vytáhnout ze správce šokující informaci, že se to dá při přihlášení přepnout na přívětivý hnědý Ubuntík... Linux dokáže překvapit.

A další nezbytnosti, například

vlídného správce. Takového potřebuje lama samozřejmě za všech okolností, ale na Linuxu obzvlášť, protože zde je víceméně zbavena podpory ostatních (pokročilejších) lam. Ocitáte se bez ochrany stáda, buďte vděčné za každé vlídné slovo, kterému aspoň zčásti rozumíte. Objeví se i taková, kterým byste raději nerozuměly.

Před instalací: "Pro uživatele je Linux úplně stejný jako Windows. Prakticky se neliší."
Během instalace: "Je to systém založený na trochu jiném principu než Windows. Do toho se vpravíš."
Měsíc po instalaci (při stížnosti, že na českých fórech nejsou rady pro lamy, ale pro odborníky): "Vždyť jo, Linux je pro odborníky."
Tři měsíce po instalaci: "Tak ty jsi natrvalo na Linuxu, jo? A dobrý, jo? Taky si ho asi časem nainstaluju..."

Správce by měl v lamě budit důvěru. Edit: Lama by v sobě měla vzbudit důvěru ve svého správce.

Angličtinu. Slupka češtiny nanesená na Ubuntu je poměrně tenká. Další distrubuce na tom nejspíš nebudou jinak. Krom toho řada programů je čistě v AJ. Ale stačí schopnost porozumět návodu nebo radě, takže nepropadejte panice. Online slovníky to jistí.

Trpělivost a dostatek času (aspoň občas). Ať už ke zprovoznění nespolupracující aplikace nebo k nalákání správce, aby tak učinil za vás.

Google. Stejně jako moderní kacíři většinou opakují staré hereze, i vy budete řešit převážně problémy, na které narazil už někdo před vámi. Zpravidla si na to postěžoval a někdo další mu poradil. Google vám to najde.

A samozřejmě potřebuje neocenitelné informace od Knihomyši! (Já je třeba potřebuji, abych překonala lenost a vydala se některá zákoutí Ubuntu trochu prozkoumat.)

Příští část: Vytvořen ve Windows, uložen ve Windows, teď funguješ na Linuxu aneb stěhování souborů

Proč, ach, proč jen?

Co si může lama představovat, že získá přechodem na Linux? Že se dotkne svatého grálu všech lam - systému, se kterým nebudou žádné problémy? Že bude narozdíl od nešťastníků vykukujících z oken kráčet životem s permanentním úsměvem na tváři? Podržte si své ideály jak nejdéle můžete, začínat se má s nadšením. Přihodím pár

reálných výhod

• Objevíte nové obzory, udržíte si otevřenou mysl a rozvinete kreativitu.
• Poznáte zblízka problémy života menšin.
• Pocvičíte si angličtinu. Čtení nápovědy a hledání rad na fórech je mi svědkem. Vzhledem k poměru množství anglicky mluvících osob k česky mluvícím je pravděpodobnost nalezení lama-friendly odpovědi v angličtině minimálně čtyřicetkrát větší.
• Přestanou vás obtěžovat různé viry, třeba ten, o kterém píše Lucienne.
• Můžete si rozšířit šatník o propagační trička. (Budete-li objednávat, kupte mi Ladies Hardy Heron velikost M, dobře?)
• Nebude vám padat počítač ani programy. V Linuxu věci buď fungují nebo ne. Nic mezi tím.
• Při potížích můžete nadávat na velké množství lidí najednou. Linux se vyvíjí jaksi celosvětově, zatímco Malý-měkký je jen jedna firma s konečným počtem zaměstnanců.
• Počítačoví šamani vás během prvních dotazů budou mít celkem rádi. Přinejmenším proto, že se konečně ptáte na něco jiného, než ostatní lamy.
• Získáte kvalitní, spolehlivý, legální operační systém zdarma. Jasně, že je to to nejdůležitější, ale to jste věděli od začátku, ne?

Proč se nebát
Protože byste nesměli do lesa. Hlavně si můžete nechat nainstalovat Linux paralelně s Windows. V případě nouze se pak uchýlíte do náruče strýčka Billa. A vůbec, lama je odolné zviřátko.

Lama na Linuxu

Linux používají borci. Počítačoví šamani, kteří dokážou přivést stroj ke správné funkci pouhou přítomností v místnosti.* A ti tvrdí, že Linux je prostě super a kam se Widle (když jste borec, neříkáte Widows) hrabou.

V kombinovaném záchvatu poctivosti, naivity, zvědavosti a optimismu jsem před nějakým časem vznesla dotaz, proč nemá na PC Linux taky třeba lama jako já. Argument nebyl po ruce hlavně proto, že takovéhle otázky slušné lamy nekladou. Základní vlastností PC lamy je totiž schopnost smířit se s daným stavem věcí. Třeba s tím, že Linux je jen pro borce. Atypickým chováním však dokáže lama borce zmást a na chvilku vzbudit dojem že lamou není. Nainstalovat Linux zas netrvá tak dlouho. Tak pronikne lama tam, kam přežvýkavci běžně nemají přístup.

Poslyšte tedy slova lamy, která se ocitla se na Linuxu. Je psán lamou a pro lamy, které by se třeba chtěly vydat podobnou cestou.

(to be continued)

* Podobnost se Sinuhetovým zastavovačem krve je čistě náhodná.