Knihomyší život

Monday, November 3, 2008

Festival Fantazie Speciál 2008


Jazykovým antivulgaristům se omlouvám za utrpení způsobené názvem, ale fakt se to tak jmenuje.

V létě jsem byla v Chotěboři poprvé a objevovala jsem věci zcela základní, jako například
  • fyzicky existující členky potterwebu,
  • HP soutěže,
  • tousty,
  • přednášky Maelströmu,
  • neuvěřitelné WC,
  • savování triček,
  • jiné přednášky,
  • jiné tousty
a fotila jsem jako šílená (euforie z nového foťáku, použitelných zhruba 5 %).

Nyní má socializace mírně pokročila a krom výše uvedeného (jen savování nebylo) jsem se blíže seznámila s:
  • Budčí: sice jsem předtím už něco četla, ale teprve Artkelina přednáška mi udělala jasno,
  • Velkýma Vočima: Marlenka za 21,- medovina, hlubokomyslné debaty a spol.,
  • deskovo-karetními hrami: ano, liška přebíjí ježka a tvůrci některých her museli být silně inspirováni ethanolem,
  • DDR: po návratu jsem usoudila, že nebudu testovat vliv DDR na hojící se vyvrknutý kotník a pokud zakoupím pad, tak nejdřív po vánocích,
  • knihkupectví: umístění do těsné blízkosti baru a WC vyjadřuje, k jak základním potřebám pořadatelé čtení řadí.
a nefotila jsem prakticky vůbec, protože tohle přece nejde zapomenout :)

Abych to trochu rozvedla:

Cestování
Upgrade cesty tam z vlaku na auto bylo velice příjemné překvapení. Ráda bych zdůraznila, že člověk, který si do svého nově zakoupeného vozu nechá vlézt čtyři ženské, z nichž tři vidí podruhé v životě, zbytek prostoru zaplní bagáží, jede s tím vším za konverzace, ze které mu ta čtvrtá vlídná duše sem tam něco přeloží do běžné lidštiny, na neznámé místo dočasně osídlené lehce podivnými lidmi, hodlá tam strávit několik dní a ani si předtím nepřečte Harry Pottera, je buď velice odvážný, nebo mu chybí pud sebezáchovy. Ale přežil. A při odjezdu se usmíval.

Návrat vlakem s Nifredil, Nifredil a Artkele byl také velmi milý. Jen nevím, kde se bere nutkání rozmlouvat před seriózními důchodci výhradně od slashi a homosexualitě, když ve chvíli, kdy konečně prchnou, přejdeme plynule na debatu o ručních pracích.

Program
Mimo HP linii se mi SF a F v programu celkem vyhýbalo. Maelstörmí přednášky o svobodě internetu a teorii her i varovný film s besedou o tom, jak vznikají peníze, odrážely žhavou současnost.
Pavel Renčín sice píše městskou fantasy, ale vyprávěl spíš o technice a potížích s psaním online, než o příšerách - jednou, tuším, zmínil impa, abych mu nekřivdila.
Když přičtu linii Profesionálů a Jatkon s přednáškami o zbraních římské armády (kam jsem sice jít chtěla, ale nestihla), začínám mít dojem, že na festivalu by se zabavil i SF and F odpůrce.
Coby vlažná protestantka konstatuji, že Hledání Satana mě vyzněním nijak zvlášť nešokovalo - církev je zlá a ošklivá a hříchy cool - to přeci ví každý, kdo četl Šifru mistra Leonarda a lízal u toho Magnum.
V HP linii zazářila Sothis s fansongy - chci nahrávku! chci zpěvníček! chci další vystoupení! a Artkele s Budčí, i když den předtím znervózňovala okolí výkřiky o nepřipravenosti a polovině slidů.

A i to, co jsem nezmínila, bylo mocinky supaaa :)

Okolí
Nepřestává mě fascinovat v lepším případě inertní přístup chotěbořáků k festivalu. Jiné obce neváhají organizovat akce typu Festival česneku, aby přitáhly turisty a jejich podnikatelé mohli občas vydělat o něco víc. Chotěboř má zřejmě uzavřený ekonomický systém, který by festival dvakrát ročně (tj. nárust koupěschopných jedinců v oblasti o 7 - 20 %) nepříjemně narušil, pokud by se tomu za ty roky místní nenaučili účinně bránit. Ale třeba se mi to jen zdá.

Blahopřeji letošnímu poslednímu FFS 2008 k 777 návštěvníkům (přestože chovám podezření, že chudáka sedmistého sedmdesátého osmého poslal VP shánět dalších 110 lidí) a doufám, že příští poslední FFS 2009 jich bude mít ještě víc.

Co dál
Děkuji DW Nifredil za poskytnutí DW - svědomitě se postfestivalově rozvíjím. Chystám se na knížku Zlatý kompas, která je dle Sothisiných referencí silně protikřesťanská (ve filmu byly jen lehké náznaky). No a na tu DDR podložku...

Závěrem děkuji organizátorům a vedoucím linií za úžasný zážitek a chtěla bych je ujistit, že (jistě k jejich převeliké radosti) hodlám v létě jet zase. A že jsem připravena stát se budečským inzertním nosičem.

Labels: