Feministické okénko

Jen tak pro informaci - ženský mají fakt všechno horší.

Zatímco pánská kola, která jsem v útlém mládí znala, byla buď sportovně-silniční nebo aspoň s rozumně řešeným převodem (přehazovačka byl luxus), dámská bych šmahem označila za plečky typu "Chceš-li poznat, co je dřina, kup si kolo Ukrajina" bez ohledu na jejich národnost. Aspoň mám výmluvu, proč nejsem cyklistkou. Možná se situace spolužen v tomhle ohledu zlepšila, nemám aktuální informace, protože se mi letos (opět) nepovedlo koupit kolo.

Existence dámských kapesníků mě taky iritovala, což nezpůsobovala feministicky ideologická uvědomělost, ale častá rýma. A rozhodně nemám proporcionálně menší nos (tedy při srovnání dámský kapesník:pánský kapesník, já:průměrný muž). Zde se útlak obrátil proti tyranům, protože jsem pravidelně plenila otcovy a bratrovy zásoby.

Nebudu zmiňovat "ženské časopisy" a "ženskou literaturu". Celkem chápu nakladatele, kterým by výstižnější výraz "slepičí" asi tržbu nezvýšil.

Dneska jsem si uvařila ženský čaj. A řeknu vám, nic moc. Akorát teď nevím, jestli mužský čaj je urologický nebo ten s rumem.