Čína, Čína

Noční pták a Kojot ve mně podnítili touhu sdělit názor. Jenže jsem místo sepisování svého postoje k Číně:

• četla Bodkinovu verzi Renčínova Labyrintu,
• hledala čistírnu,
• přemýšlela, jestli si nainstalovat Google Notebook,
• učila se japonská písmenka (už jich umím asi pět a zvládnu napsat "kafe" a "Coca-Cola", takže na nedostatek kofeinu bych v Japonsku nezemřela ani jako němá),
  
• kupovala Meltu a černou fixu,
• a četla jsem jsem si o překladatelích,
  

takže se budete muset spokojit s informací, že mi současné vedení Číny není nijak sympatické, protože kašle na lidská práva. To, že nějaký Číňan tvrdí, jak je všechno v pohodě, nepovažuji za moc věrohodné protože a) má tam rodinu, které nechce dělat zle, b) když v tom žije celý život, co asi tak může říct, c) koho asi tak nechají, aby mluvil s Evropany, co?

Na druhou stranu si kupuju čínské výrobky a ani se nezačervenám...nejvýš tak trochu. Jasně, mohla bych si sehnat trička z Bangladéše nebo Vietamu nebo si je ušít sama, protože časově by mi to vyšlo asi tak stejně. Včetně absolvování nějaké školy šití. A na roli látky není "made in" moc vidět. Jenže jsem pohodlná. Nejsem dost velká bojovnice na pídění se po ideologicky nezávadných výrobcích. A ušetřený čas a peníze radši proflákám a projím.

Na druhou stranu, nepřipadá mi v pořádku s ČLR kamarádit. A nevykládejte mi, že je jim to fuk a že jde jen o ekonomiku. Jinak by se na tu olympiádu přece vybodli.

Update: Pro olympionické přívržence dokládám aspoň diagram závěrečné ceremonie, aby jim to nebylo líto.